Bali Bohemia
charakter článku: Články, reportáže, rozhovory
oblast: Jakarta
vydáno: 16.9.2013, autor: Pavel Zvolánek

Indonésie: Jakarta – velký durian na cestě kupředu


Velký durian. Tak bývá nazývána indonéská metropole Jakarta. Tropické ovoce svým zápachem mnohé odrazuje od požitku vychutnání si sladkého vnitřku.Podobně Jakarta svojí chaotičností, přelidněností i znečištěným ovzduším bere chuť zkoumat, co se za touto fasádou skrývá. Pro většinu návštěvníků není indonéské hlavní město ničím jiným než tranzitním bodem na jejich cestě za turisticky zajímavějšími částmi celého souostroví, pro deset milionů lidí je Jakarta jejich domovem.

Na Jakartu i celou Indonésii se můžete dívat jako na jediný snímek, nebo se ji pokusit zhodnotit v toku času. Jediný záběr přinese nepříliš lichotivý obrázek další z megapolí, která nezvládla svůj růst a podklésá pod vahou neřešitelných problémů. Po zhlédnutí filmové pásu nelze popřít, že se město i celá země posunují kupředu. „Mnozí už zapomněli, kde Indonésie kdysi  začínala,“ připomněl  bývalý první muž Singapuru Lee Kwan Yew.  Když v polovině šedesátých let přijela do Jakarty americká novinářka Cindy Adamsová,aby napsala knihu o otci indonéské nezávislosti Sukarnovi, narazila na jen málo funkční město. Zaměstnanci státních úřadů se do práce dostavovali pouze  v době výplaty, protože jejich mzdy byly tak malé, že  nevystačily na pokrytí pouhých dopravních nákladů. Letový řád závisel na tom, kdy se piloti probudili a letadla někdy přistála v jiném městě , protože posádka usoudila, že tam směřuje více lidí. Vysoce postavený vládní úředník připouštěl, že ve vytváření dokonalého chaosu je Indonésie nepřekonatelná. O čtyřicet let se o klienty přetahují více než dvě desítky leteckých společností a také poměry v byrokracii doznaly změn, přesto, že   jedna ze zahraničních expertek popisuje situaci ve státních úřadech takto: “Většina zaměstnanců přichází včas v osm hodin ráno a až do deseti vyvíjí jakousi činnost. Poté nasazení upadá , ranní čaj přechází do poledního  a kolem jedné hodiny se někteří z pracovníků začínají vytrácet. Ti,co vydrží až do čtvrté, kdy končí pracovní doba, se již věnují pouze debatám s ostatními, čtení novin nebo šachům. Takto vypadá pondělí, kdy jsou všichni ještě plně motivovaní, vše se ještě zhoršuje od středy. V pátek  obvyklou  úřední uniformu  v barvě khaki safari vystřídá uvolněnější oblečení , ve kterém se všichni zúčastní nějaké společné sportovní aktivity. V poledne nastává  přestávka na modlitby v mešitě, po nichž se již nikdo nevrátí.”  

Mercedes za dvěstě dolarů

Zaměstnanecké platy již sice stačí na pokrytí dopravních nákladů,ale na přijatelnější úroveň je pozvedají teprve částky, které na žádné výplatní listině nenajdete. Mzda dopravního policisty představuje pouhou pětinu toho, co si domů ve skutečnosti přinese, zvláště byl li mu svěřen dozor nad některým z lukrativních míst, kde lze řidiče snadno přistihnout při skutečných či domnělých přestupcích. Za jeden zlomových okamžiků, že jste se již adaptovali na poměry ve městě, bývá považována chvíle, kdy se přestanete divit tomu, jak někdo s měsíčním platem dvěstě dolarů může vlastnit Mercedes. Nevyčíslitelné úplatky protékají všude tam, kde je možné vystavit nějaké povolení nebo dohledat jakékoliv porušení zákonů. “Kde je vaše zpáteční letenka? ,” ptá se mne imigrační úředník s prsty na pětidolarové bankovce , kterou jsem mu vložil do pasu. “Právě jste ji našel,” smějeme se oba. Já pomůžu tobě, ty pomůžeš mne, zní heslo, které otevírá dveře dokořán. Ale jestliže podobné dialogy jsou jenom úsměvnými hrátkami, skutečné obří  finance protékají megaprojekty určené na řešení megaproblémů. Kontrakt provozování placené dálnice postavené ze státní pokladny připadl dceři bývalého prezidenta Suharta, který železnou rukou vládl Indonésii dvaatřicet let.  Jedinou skutečně svobodnou jízdu si na nich vychutnali řidiči pouze na konci devadesátých let, kdy dav, frustrovaný výsledky voleb, všechna místa výběru mýtného vypálil.Ale ani placené dálnice, vyhrazená místa pro autobusy nebo vodní kanály, na které nikdy žádná lod nevyjela, neusekly hlavy hydře dopravních zácp známé v  Jakartě pod názvem macet nebo v případě úplného dopravního kolapsu macet total. Když  v osmdesátých letech minulého století nabrala Jakarta dech k velkému ekonomickému skoku, odstartovala ho podle hesla budovy nejdříve, silnice přijdou později. Infrastruktura již tuto ztrátu nedokázala dohnat.Místní čas tak pozbyl smyslu,   neběží s digitální přesností, ale vleče se jako hodně natažená guma.  

Čínský chrám v Jakartě
Čínský chrám v Jakartě

Facebook:











Asean.cz - informace o zemích jihovýchodní Asie:
Barma/Myanmar, Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Singapur, Thajsko, Vietnam, Východní Timor
Indonésie.Asean.cz: Indonésie: Jakarta – velký durian na cestě kupředu,
Indonésie © 2009 - 2019 Marten & Louis s.r.o.