Bali Bohemia
charakter článku: Články, reportáže, rozhovory
sekce: Co si vzít s sebou, Bezpečnost, Doprava
vydáno: 11.2.2013, autor: Pavel Zvolánek

Jak si užít cestování s dětmi


Alexandra Synac žije se svým českým manželem a dvěma dětmi v australském Melbourne. Kromě šéfování domácnosti také ráda cestuje a na svém blogu cestovanisdetmi.blogspot.com se svěřuje s tím, že cestovat v klidu a pohodě můžete i se svými potomky.

Jaká je vaše odpověd na otázku, proč vůbec s dětmi cestovat?

Možná by otázka spíš měla znít proč s nimi necestovat? Osobně nevidím jediný důvod proč by se se zdravými dětmi nedalo cestovat. Ano, není to vždy jednoduché. Vyžaduje se od nás rodičů trvalá pozornost, maximální zapřažení ve fyzickém, psychickém a výchovném slova smyslu. Ale s trochou přípravy a správným přístupem si myslím, že se dá s dětmi cestovat kdykoliv a kamkoliv v klidu a pohodě. 

Ale my už jsme prostě takoví. Ani za svobodna jsme nejezdili na pláž k moři. Máme rádi objevování, historii, hory, trochu i toho adrenalinu a tak se snažíme naše záliby zahrnout hlavně do toho, jak trávíme společně náš volný čas. Dělat jenom dětsky zaměřené výlety není za každou cenu nutné. Doufám, že cestování dětem otevírá neuvěřitelné možnosti a dává jim to zkušenosti, o kterých se nám ani nesnilo. Ale možná právě naopak mi děti až budou velcí řeknou, že nikam nechtějí jet, že celé dětství někde procourali, a budou z nich šťastní a spokojení peciválové. Nevadí, já si to s nimi užívám a baví mě vymýšlet různé výlety a hry pod záminkou "aby se děti doma nenudily". 

 

Nedávno jste se vrátila z Indonésie. Vaším dětem je 6 a 4. Jak jste se na cestu s nimi připravovala?

Musím přiznat, že velmi důkladně. Malinko jsem se bála hlavně o hygienu a bezpečnost. Ani mi tak nešlo o mě s manželem, ale o to, abysme se vrátili zpátky domů se zdravýma a oběma dětma. Samozřejmé bylo očkování, zásoba léků, antibakteriální ubrousky, desinfekční gely, zálohování osobních dokladů a bezpečnostní rozdělení peněz.   S manželem jsme naučeni být soběstační, takže jsme byli připraveni si převařovat vodu a ještě ji čistit tabletama. Také jsme si s sebou přivezli zásobu trvanlivého jídla.  Dětem jsem nedovolila jíst žádnou čerstvou zeleninu ani ovoce, pouze to, které jsme si sami utrhli a oloupali. Pro ně jsme se vyhýbali i například rybám, a upředňostňovali jsme smažená jídla oproti vařeným. Děti pily hlavně vodu rovnou z kokosu nebo pouze z kupovaných lahví v obchodě. Vše jsem vždy před použitím vydezifinkovala. Pojistila si je několika identifikačními dětskými náramky, kdyby se ztratily. Pořád dokola jsme s nimi procvičovali jejich osobní údaje, kde, kdy a kam jedeme, telefonní čísla a tak. Nic o čem se nezmiňuju na blogu.  

Na Bali  - foto Alexandra Synac   cestovanisdetmi.blogspot.com
Na Bali - foto Alexandra Synac cestovanisdetmi.blogspot.com

Někteří rodiče považují cestování s malými dětmi za velké riziko. Od kdy se podle vás dá s dětmi vydat na delší cestu?

To opravdu záleží na každém z nás. Nemyslím si, že je možné si dupnout a říct: "tak a tohle je ten jediný správný způsob, jak s dětmi cestovat, tohle je ten správný věk kdy začít a takhle to budete všichni dělat". Každý jsme jiný, každé dítě je jiné a naše plány, touhy a očekávání od správně prožité dovolené jsou snad víc individuální než názory, jak udělat správně tu nejlepší svíčkovou omáčku.

My jsme prostě s manželem věděli, že cestovat oba chceme, jsme připravení a že to zvládneme. A když ne, tak se z neúspěchů poučíme a příště už budeme vědět líp jak na to. Musím ale přiznat, že obě děti od raného věku strávily víc času v krosně než v kočárku. S dcerou jsme například byli poprvé stanovat v Alpách nad úrovní sněhu v jejích 8 měsících. Oba s námi běžkovali na zádech ještě jako batolata. Když jsme s dcerou poprvní jeli autem ze severu Anglie do ČR na vánoce v jejích 3 měsících, tak se  rodina chytala za hlavu. A ve 4měsících s ní sama letět? "Sama? Blážníš?" A riziko? Všechno je relativní. Osobně se víc bojím, že mi děti přejede auto ráno po cestě do školy. 

  

Na co se nikdy při cestování s dětmi nesmíte zapomenout?

To hodně záleží kam jedeme. Pod stan, karavanem, do hotelu, po civilizované Austrálii, do vylidněného outbacku, do Evropy nebo rozvojové Asie? Ještě nemám zkušenosti z amerického kontinentu, centrální Asie nebo Afriky, ale myslím, že opravdu hodně záleží kam a kdy se jede a co od toho místa očekáváme. Pro mě je nejdůležitější bezpečnost a zdraví dětí. To také beru v potaz při přípravě a studování toho, co nás v dané zemi čeká. Rozhodně to neberu na lehkou váhu. Každá destinace může mít své "mouchy", ale myslím, že na většinu z nich se dá připravit. Zkušenost také pomáhá a čím víc cestujeme, tím snáž všechny překážky překonáváme a teď už nás jen málo co rozhází. Učí se ale člověk pořád. Například, protože hodně chodíme do buše, tak zde v Austrálii jsem si od lékaře musela nechat vysvětlit co dělat, když by děti uštkl had, nebo kousl jedovatý pavouk. To by mě před dvěma roky vůbec nenapadlo. 

On the road - foto Alexandra Synac   cestovanisdetmi.blogspot.com
On the road - foto Alexandra Synac cestovanisdetmi.blogspot.com

Jak se vyrovnáte s časovým posunem?

Na toto téma dostávám spoustu dotazů od maminek na svém blogu. Odpovídám, že je chápu, ale bohužel jsem ještě nenašla žádný univerzální recept. Fakt je ten, že jednoduše každý to snáší jinak. Ale já jsem zastánce toho, že se dá s pásmovou nemocí bojovat a připravit se na ni. Překvapivě, podle mě, malé děti se ale s časovým posunem vyrovnávají líp než my. Také se hodně maminky bojí stresu, které prý malé dítě prožívá. Věřím, že pokud se z cestování udělá úžasný neopakovatelný zážitek, tak si to dítě zamiluje. Pokud jsou  rodiče ve stresu, plní napnutí a obav z toho či onoho, tak to dítě (jakéhokoliv věku) vycítí také a to samé chování pak reflektují. Ovšem stresu může být dítě vystaveno i doma, na nákupu, ve školce či škole, takže opět bych nevynila cestování a dlouhé lety.

Nejsem ale lékař a neznám žádné studie, mluvím pouze z vlastní zkušenosti a soudím tak z toho, jak vídám některé rodiče na cestách, kteří se nechají vyvést z míry když jim letuška omluvně oznámí, že jim došel Sauvignon a přitom jejich děti na vedlejších sedadlech se navzájem obtěžují, ruší tím okolní cestující, a nemají zajištěnou žádnou zábavu ani základní instrukce od rodičů o správném chování.   

Jak se vyrovnáváte s odlišnými hygienickými podmínkami v exotických zemích?

Pro nás byla Indonésie první rozvojová asijská země, kterou jsme s dětmi navštívili. Nevím jak bysme to přežili bez čisticích gelů. Navíc voda byla opravdu velký problém. Nepřipadalo v úvahu čistění si zubů, umývání rukou, sprchování, čerstvé ovocné šťávy,led a podobně. V Austrálii si člověk veze vodu s sebou v autě, v Evropě nebo na Zélandu se napustí voda z potoku a vyčistí purifikačními tabletami. Koupat se taky člověk nemusí každý den.  Ale v Indonesii, tam jsme byli vděčni za každou kapku deště a když jsme se vrátili domů i děti si nejvíc vážily čistého záchodu a čisté postele, ve které nic nelezlo. Ale podle mě, tohle všechno k cestování patří. Někomu to sedne, někomu ne. My známe své limity, známe se s manželem velmi dobře a prožili jsme spolu na cestách několik náročných situací, takže víme co od sebe můžeme očekávát a kde jsou naše hranice. Asi je hloupost jet do divoké exotiky, když jeden chce 5hvězdičkový hotel s pokojovou službou a celodenním hlídáním a druhý chce s batohem na zádech zkoumat tajemství džungle.  


Máte nějaké desetaro štastného cestování s dětmi?

 

Dobrá příprava je pro mě zásadní.

Být připravena občas ustoupit, přiznat si porážku a nedokonalost.

Zapřáhnout kreativitu a ohebnost nejen těla, ale hlavně mysli.

Ze všeho se dá udělat sranda.

Očekávat neočekávané a akceptovat zdánlivě neakceptovatelné. 

Nestydět se říct si o pomoc.

Svět se nezboří, když se nedodrží plán cesty a na jeden den se zastaví, aby si děti odpočly.

Užívat si to, protože cestování je fajn. 

V kráteru Ijenu - foto Alexandra Synac   cestovanisdetmi.blogspot.com
V kráteru Ijenu - foto Alexandra Synac cestovanisdetmi.blogspot.com

Facebook:




Související videa




Související články


Asean.cz - informace o zemích jihovýchodní Asie:
Barma/Myanmar, Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Singapur, Thajsko, Vietnam, Východní Timor
Indonésie.Asean.cz: Jak si užít cestování s dětmi ,
Indonésie © 2009 - 2017 Marten & Louis s.r.o.