Bali Bohemia
charakter článku: Články, reportáže, rozhovory
oblast: Bali
sekce: Zvyky, Příroda, Náboženství
vydáno: 2.9.2013

Indonésie: Rýže a rýžové terasy na Bali


Oblast okolo Jatiluwihu potvrzuje, že svůj název získala plným právem. Jatiluwih je skutečně nádherný. Zastavit můžete hned na několika místech, odkud se před vámi rozvine zelené panorama rýžových teras, za nimiž se v dáli tyčí druhá nejvyšší hora Bali, 2671 m vysoký Batukaru. Přitom rýžové terasy v Jatiluwihu nejsou jediným místem, kde můžete tento výsledek balijského umu a zručnosti obdivovat.

Základem je rýže

Stejně jako jinde v Asii, tvoří i na Bali rýže základ místní stravy. Tento fakt ale plně nevystihuje pozici, kterou tato plodina v balijské společnosti zaujímá. Rýže spojuje člověka s bohy a zůstává potravou jeho duše i po smrti. Plodina představuje živoucí sílu, které jsou určeny rituály, jako by šlo o člověka. Uprostřed polí leží svatyně zasvěcená bohyni rýže Déví Šrí, která patří v balijském pantheonu k nejoblíbenějším bohyním a jejíž figurka z rýžových klasů představuje půvabný symbol celého ostrova. Jak vyprávějí legendy, na svět přišla z jedné ze tří slz mladého boha Anty, dostala jméno Samjan Šrí a vyrostla v nádhernou dívku, která neustále přitahovala svého pěstouna, jenž se jí pokoušel zmocnit. To rozzlobilo bohy natolik, že ji zabili. Z jejích prsou pak vyrostla lepkavá rýže a z očí běžná rýže. Jiná z balijských pověstí zase vysvětluje, proč rýže roste téměř všude. Podle této legendy během jednoho hladomoru prý balijský král slíbil, že pokud přijde déšť, obětuje po sklizni svého syna. Bohové jeho prosbu přijali a seslali vláhu. Král, aby nemusel dodržet svůj závazek a ztratit své dítě, nařídil, aby rýže na malých plochách byla pěstována nepřetržitě, a sklizeň tak nikdy neskončila. 

Rýžové trasy na Bali
Rýžové trasy na Bali

Jak se sklízí rýže

Rýže se na Bali pěstuje asi 2000 let, současně používané metody jsou přibližně o polovinu mladší. Rýžový cyklus začíná 25 dní před samotným zasetím, kdy se přinášejí malé obětiny. Po okopání se pole zaplaví asi 10 cm vody a zorá se pluhem taženým jedním nebo dvěma buvoly. Semena rýže se nejdříve zasejí do zvláštních zavodněných záhonů v rohu pole, asi za měsíc se vyjmou a vlastník rýžoviště sám do rohu zasadí devět sazenic, první do středu a ostatní poté spirálovitě ve směru hodinových ručiček. V další sazbě se již pokračuje v řádcích vedle sebe. Asi po třech měsících, kdy se udržuje stejná hladina vody, začne se rýže nalévat zrnem. Balijci říkají, že rýže otěhotní, a přinášejí znovu obětiny. Když se klasy objeví na všech rostlinách, pole se vysuší, rýže změní barvu ze zelené na zlatou a rychle dozrává. V této době však hrozí největší nebezpečí od škůdců, proto se stavějí strašáci a pole se musejí hlídat. Konečně nastává čas sklizně, do které se zapojují muži i ženy. Rostliny se odřezávají ostrým nožem, vážou do snopů a odnášejí navlečené na tyči.

Během roku se rýže sklízí dvakrát, jedna odrůda zavedená v 70. letech 20. stol. umožňuje ještě o jednu sklizeň více. Inovativní postupy zaváděné do tradičních dlouhodobých systémů však nemusí přinášet pouze pozitivní výsledky. Přesvědčili se o tom i poradci Asijské rozvojové banky, když se pokoušeli v 70. letech změnit léty prověřený funkční systém – výsledkem byl chaos a téměř hrozba hladomoru. Vše se napravilo až po návratu do starých kolejí. Bali má totiž vlastní osobitý způsob vodního managmentu spojený s existencí vodních chrámů a jejich kněží. Přitom jejich významu nevěnovali pozornost ani Holanďané, ani následná indonéská administrativa. 

Subaky - rýžová družstva

Nutnost zavlažovat rýžová pole vedla balijskou společnost k přirozené spolupráci. Již z roku 1022 pochází první zmínka o existenci subaků, zemědělských společenství sdružujících majitele rýžových polí. Podle legendy měl u jejich zrodu stát hinduistický světec Rši Markandéja, který prý na Bali přivedl vůbec první lidi. Statistiky uvádějí, že dnes na Bali působí asi 1200 subaků. Členy jednotlivých subaků se stávají všichni, kteří přijímají vodu ze společného zdroje. Pokud má někdo pole nacházející se na území zavlažovaném ze dvou zdrojů, musí se stát členem dvou subaků. Každý subak má asi 200 členů, kteří hlasováním vybírají svého předsedu (kepala subak) a rozhodují o všech otázkách spojených s pěstováním rýže. 

Smyslem subaku je zajištění dostatku rýže pro všechny, proto nikdo nesmí změnit systém zavodňování, nechat pole ladem nebo ho prodat někomu, kdo není členem subaku. Sdružení také vydává povolení pro vznik nové rýžové terasy. Společný postup zajištuje prospěch všem. Než se dostane na pole, musí se voda přicházející z mnohakilometrových vzdáleností prodrat obtížným terénem. Subak zajištuje, že každý dostane pro svoji rýži stejný přísun vláhy a nejsou zvýhodňováni ti, kteří mají pozemky nejblíže vodnímu zdroji. Pro úlohu toho, kdo dohlíží na rovnoměrnou distribuci vody, se obvykle vybírá člen, jehož rýžoviště jsou nejníže položená. Koordinace pomáhá i v boji proti škůdcům. Společným postupem lze dosáhnout toho, že škůdci vyhnaní z jednoho pole se jenom nepřestěhují na sousední. Spory mezi členy subaku se řeší převážně neformálně, tak, že se nemusí sáhnout až k nejpřísnějším trestům, jako je vyloučení ze subaku a ztráta zavlažování.

Krása balijských rýžových teras
Krása balijských rýžových teras

Facebook:




Související fotografie




Související videa




Související články


Asean.cz - informace o zemích jihovýchodní Asie:
Barma/Myanmar, Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Singapur, Thajsko, Vietnam, Východní Timor
Indonésie.Asean.cz: Indonésie: Rýže a rýžové terasy na Bali ,
Indonésie © 2009 - 2017 Marten & Louis s.r.o.