charakter článku: Články, reportáže, rozhovory Může boj s oteplováním planety vést ke zcela opačným koncům? Překotný rozvoj plantáží palmy olejné v Indonésii hrozí proměnit tuto možnost v realitu. K jejich expanzi se kriticky staví i ekologická hnutí obávající se, že Indonésie za ni zaplatí ztrátou svých pralesů a celý svět pak změnami klimatu.
Rozsáhlé oblasti Sumatry a Kalimantanu skýtají smutný pohled. Kdysi zelené plíce planety ztrácejí na dechu pod náporem masivního odlesňování. Podle indonéské ekologické organizace Walhi dvaasedmdesát procent původních pralesů bylo vykáceno.Tropické dřevo pohlcuje dřevozpracující průmysl, na uvolněná místa se tlačí plantáže palmy olejné, univerzální plodiny používané v potravinářství, kosmetice a stále častěji také jako alternativní palivo.Při ambiciozních cílech vytyčovaných jednotlivými vládami se pro biopaliva otevírá obrovský trh. Evropská unie jimi chce do roku 2020 z deseti procent nahradit benzín a naftu, ve Spojených státech mají do roku 2025 alternativní paliva zastoupit třičtvrtiny nafty dovážené ze zemí středního Východu. Podle zprávy Credit Suisse však produkce biopaliv bez vládních dotací zůstává stále nevýdělečnou a na trhu mohou přežít jenom velké společnosti. Takové jako je indonéská Wilmar, která se spojením s malajsiskou Kuok Group stane producentem čtvrtiny palmového oleje a největším výrobcem bionafty na světě. Ekologické organizace však ušlechtilé cíle produkce biopaliva staví před nejednoduchou otázku.” Na jedné straně mohou dočasně snížit využití fosilních paliv, na druhé straně vše vychází z předpokladu, že je k dispozici dostatek půdy , “ říká Musfarayani z indonéské ekologické organizace Walhi.
Volno už jen na mokřadech
Ve stále se zmenšujícím se prostoru zbývají v Indonésii jedním z posledních vhodných míst pro plantáže mokřady. Jejich využití jako cesty k záchraně planety před klimatickou hrozbou však připomíná výrok pocházející z dob vietnamské války, abychom mohli město zachránit, museli jsme ho zničit.“V jihovýchodní Asií představují palmové plantáže jednu z rozhodujících příčin likvidace zbývajících částí deštných pralesů. Při stále stoupající poptávce tvoří mokřady jednu z posledních možností, čtvrtina plantáží vzniká právě tady,” říká Alex Kaat z ekologické organizace Wetland International.. Po dlouhá léta představovaly mokřady z komerčního hlediska nevýznamné plochy nevhodné pro většinu zemědělské produkce, s výjimkou - palmy olejné. Po odvodnění zde mohou vzniknout profitující plantáže. Jejich zakládání však doprovází jevy, které mezi ekologickými organizacemi vzbuzují obavy. Drenáží se z každého hektaru této obrovské zásobárny uhlíku uvolňuje až 100 tun oxidu uhličitého, to je cena zaplacená za nahrazení fosilních paliv produkujících devět až osmnáct tun emisí. Celou bilanci indonéských mokřadů ještě zhoršují rozsáhlé požáry, které v tropických pralesech každoročně trvají i několik měsíců. Pokud by se do globálních statistik započítaly i emise vycházející z pralesů, Indonésie by v žebříčku největších znečisťovatelů poskočila z jedenadvacátého na třetí místo.
Přitom případné změny klimatu mohou pro čtvrtou nejlidnatější zemi světa mít fatální důsledky.
Zastavte dotace
“Kombinace hustého zalidnění a vysokého stupně biodiversity společně s 80 000 kilometry pobřeží a 17 500 ostrovy činí z Indonésie vůči dopadům změny klimatu jednu z nejzranitelnějších zemí,” říká Verena Puspawardi z WWF Indonesia. Nebezpečí tak ještě mohou zvýšit rozsáhlé palmové plantáže, které mají v Indonésii a sousední Malajsii zabírat plochu až 220 000 čtverečních kilometrů, stejně jako slepá poptávka po biopalivu.“Dotace palmového oleje, tak jak ji poskytují některé země by měly být zastaveny než bude vytvořen jasný způsob rozlišení jeho původu. Biopaliva pocházející z mokřadů a nově vykácených oblastí by měla být z jakékoliv podpory vyloučena,” navrhuje Alex Kaat z Wetland international, která si mohla připsat nejméně jeden uspěch., když holandské vláda palmový olej na dva roky vyřadila ze seznamu zelených energií.
Indonésie © 2009 - 2025 Marten & Louis s.r.o.