charakter článku: Pohlednice Byl zasypán sopečným popelem, zasažen bleskem, stal se terčem bombového útoku, hrozilo mu zborcení. Tím vším musel projít Borobudur, nejvýznamnější buddhistická stavba převážně muslimské Indonésie.
Z dálky Borobudur vypadá jako pyramida zapomenutá uprostřed střední Jávy. Ze čtvercové základny se k nebi vzpíná pět galerií, na které navazují tři kruhové terasy se zvonovitými stúpami korunované ještě jednou, ústřední. Do ní udeřil v roce 1911 blesk. To však nebyla jediná mimořádná událost, která celou stavbu postihla. Borobudur byl postaven za vlády dynastie Sailendrů na přelomu osmého a devátého století našeho letopočtu, v období, z něhož pochází nejvíce kultovních staveb na střední Jávě. Jeho stavitelé ho koncipovali jako obrovskou kamennou knihu, učebnici pro zbožného poutníka, kterému poskytuje výklad buddhistického světa.
Sáhněte si pro štěstí
Podle buddhistické kosmologie byl Borobudur rozdělen do tří částí. Nejnižší obývají obyčejní lidé se svými radostmi a starostmi, prostřední patří těm, kteří již dosáhli očištění a mohou se sejít se svými předky pobývajícími mezi bohy, jimž je vyhrazena nejvyšší část.Poutník by měl monument obejít sedmkrát ve směru hodinových ručiček, ale dnešní návštěvníci se zpravidla hrnou po kamenných schodech až na samý vrchol k dvaasedmdesáti stúpám ukrývajícím Buddhovy sochy. „Pokud se jich dokážete dotknout, přinese vám to štěstí,“ vysvětluje dívka v muslimském šátku, která sem přijela se svou třídou. Nemá hrůzu ze soch, jako afghánští talibové, kteří roku 2001 zničili dva řeckobuddhistické kolosy v Bámjánu. Největší buddhistická stavba světa leží čtyřicet kilometrů od Yogyakarty, metropole střední Jávy. S nedalekým hinduistickým chrámovým komplexem Prambananem je největší ostrovní turistickou atrakcí a muslimské šátky zde nejsou ničím výjimečným. Islám se indonéským archipelagem začal šířit od jeho nejzápadnějšího konce s příchodem arabských obchodníků v třináctém století.Na střední Jávě se promísil s místní tradicí, která zpod islámského pláště prosvítá dodnes v podobě kultu yogyakartských sultánů, víry v bohyni Loro Nyai Kidul, obývající vodní říši Indického oceánu, i obětin přinášených jednomu z nejnebezpečnějších indonéských vulkánů, Merapi, který na začátku jedenáctého století při jedné ze svých erupcí zasypal Borobudur sopečným popelem. Buddhistická pyramida se ztratila z lidských očí, až ji v roce 1814 znovuobjevil britský koloniální úředník Thomas Stamford Raffles, o pět let později zakladatel slávy Singapuru.
V sopečném ohrožení
Potřetí se Borobudur narodil v roce 1973, kdy za přispění UNESCO začala kompletní rekonstrukce, která odvrátila nebezpečí, že se celá pyramida zhroutí. Stavba Borobuduru trvala čtyřicet let, rozebrání a opětovné složení jeho dvou milionů kamenných bloků tentokrát odborníkům zabralo roků deset. Zachráněný Borobudur však nepřitáhl jenom turisty: 21. ledna 1985 ho poškodil výbuch provedený gerilovou separatistickou skupinou GAM bojující proti indonéské nadvládě nad Acehem na severu Sumatry.Výbuch naštěstí Borobudur, který v roce 1991 UNESCO zapsalo na svůj seznam světového kulturního dědictví, nijak vážně nepoškodil. A štěstěna se ho držela i v letošním roce, který je na Jávě na katastrofy obzvláště bohatý. K životu se opět probudila Merapi, jižní pobřeží ostrova zasáhla dvoumetrová vlna tsunami a při zemětřesení zahynulo na čtyři tisíce lidí.Otřesy půdy poškodily i druhou ze středojavánských perel, hinduistický Prambanan, Borobuduru však neuškodily, a buddhistická pyramida zůstala zachována pro poutníky přicházející si počíst v jejích kamenných stránkách, stánkáře, kteří obsadili prodejní labyrint v jejím sousedství, i pro všechny ty, kdo se jen tak pro štěstí pokoušejí dotknout jejích kamenných Buddhů.
Indonésie © 2009 - 2024 Marten & Louis s.r.o.
