Indonésie: Ve službách sultána

Čtyřikrát do měsíce přenechá šedesátiletý Resodiryo starost o svá rýžová pole svým synům. V sedm hodin ráno opouští na kole vesnici tak, aby po šestnáctikilometrové jízdě dorazil včas do sultánského paláce v Yogyakartě. Resodiryo je jedním z abdidalemů, těch, kteří slouží sultánovi.Svoji čtyřiadvacetihodinovou pracovní dobu převážně tráví bez jediného slova, vsedě u okna pozoruje nádvoří, kterým proudí zástupy turistů. Toho, komu slouží, viděl za osm let jednou

Pracovní oděv, malý turban, tmavomodrou košili a batikovou sukni si koupil sám. Přitom za plat, který dostává, nesežene ani nejlacinější jídlo."Peníze nejsou důležité. Požitky, které mám ze služby v kratonu, jsou duchovní. V paláci se úplně změním, zapomenu na běžné starosti, nacházím tady klid a vyrovnanost," říká Resodiyo. Lidé zvenčí věří, že abdidalemové jsou obdařeni duchovní aurou, která je odepřena těm, kteří žijí mimo kraton. Vše, co je spojeno s kratonem, má mystický nádech."Během své první služby jsem usnul na zemi. Když jsem se probudil, stál nade mnou obr, který mě ve svých obrovských rukách vyzdvihl až ke stropu. Od té doby ve službě již nikdy nezamhouřím ani oko," tvrdí Resodiyo.

Abdidalemové v minulosti tvořili uzavřenou společnost, která se teprve po vyhlášení nezávislosti stala přístupnou všem Javáncům. Očekává se od nich, že budou chránit hodnoty javánské kultury a udržovat harmonický a neměnný řád v čele se sultánem. Předpokladem ke vstupu do služby je znalost etiky sultánského dvora, ovládání nástrojů gamelanového orchestru a schopnost asistovat při náboženských a ceremoniálních obřadech v paláci. Většina z 1500 abdidalemů se uplatňuje jako průvodci nebo prodavači vstupenek, které tvoří hlavní zdroj příjmů paláce. Lze je však také najít v knihovnách nebo mezi učiteli tradičního stínového divadla. Službu v paláci považují za čest a většina z nich, si stejně jako Resodiyo, přejí, aby v jejich stopách šly také jejich děti.

Facebook: